Šťastný dům

Podcast Ekonomických staveb

Podcast č. 128

Konstrukce zděného domu

Máme před sebou téma, které v Česku doslova hýbe generacemi. Když se většina z nás rozhodne stavět rodinný dům, podvědomě touží po něčem pevném a trvanlivém — zkrátka po pořádném zděném domě.

Jenže stavební trh se za poslední roky proměnil k nepoznání a novinky na nás chrlí každý veletrh. Kolem zdění dnes panuje obrovské množství mýtů, a přitom máme k dispozici technologie, o kterých se nám před dvaceti lety ani nezdálo. Tak si pojďme říct, jak zděný dům postavit a jak se v materiálech zorientovat.

Z čeho se v současnosti staví nejvíce

Klasická malá plná cihla se dnes už nepoužívá — leda tak na lícové zdivo, na hradby nebo na rekonstrukce stodol. Trh dnes v zásadě ovládají tři materiály.

Pálené cihelné bloky

Velké červené cihly, uvnitř duté a plné vzduchových komor. Obvykle broušené do velmi přesného tvarového rozměru — už se neměří na centimetry jako dřív, ale na milimetry.

Čistá příroda, vypálená hlína.

Skvělá akumulace tepla: v létě trvá strašně dlouho, než se zeď prohřeje, v zimě po vypnutí topení ještě dlouho sálá nasbírané teplo.

Je křehká. Když se do ní řežou drážky na kabely nebo trubky, ráda praská a vzniká hodně odpadu.

Plynobeton

Velmi populární bílé — někdo řekne šedé — tvárnice. Lidé je znají pod značkami Ytong, Porfix nebo H+H.

Miláček řemeslníků a těch, kdo staví svépomocí. Pracuje se s ním skoro jako se dřevem, řeže se obyčejnou ruční pilou, vyříznete do něj i oblouk.

Drážky uděláte speciálním škrábátkem během několika vteřin, bez hluku a bez prachu. Fantastické tepelně izolační vlastnosti sám o sobě.

Slabší akumulace než u cihly — rychle se prohřeje, ale i rychle vychladne.

Během stavby nesmí moc moknout. Jakmile nasákne vodou, trvá týdny a měsíce, než definitivně vyschne.

Vápenopískové cihly

Šedobílé, velmi tenké a neuvěřitelně těžké. Je to vlastně extrémně slisovaný křemičitý písek s vápnem.

Výborné mechanické vlastnosti: na nosnou zeď stačí tloušťka 17,5 nebo 20 cm.

Perfektně tlumí hluk od sousedů a akumulace tepla je u vápenopísku vůbec největší.

Sama cihla neizoluje — je to jako beton. Musí se na ni nalepit klidně 20 cm polystyrenu nebo minerální vaty (sendvičové zdivo).

Řezat do ní drážky na elektřinu je za trest. Bez diamantového kotouče a silné frézy s odsáváním se nehnete ani o centimetr.

Zvolil bych pálené cihelné bloky. U vápenopísku i se všechno musí dobře naplánovat dopředu. Vybírejte firmu, která ten materiál už někdy předtím viděla. Z těchto tří materiálů je pro laika nejjednodušší variantou plynobeton.

Porovnání procesů stavby

Fascinuje mě, jak rychle dnes domy rostou. Hrubá stavba je opravdu otázkou dní, ani ne týdnů, pokud se na stavbě skutečně zdí, roste to pod rukama.

Jak se stavělo kdysi?

Dnešní zdění je totiž precizní strojařina než to staré zdění, kdy zedník nahodil lopatu malty, položil cihlu, poklepal ji kladivem a šel měřit, jak to tam položil.

Klasická tlustá vrstva malty byla tepelným mostem, kdy právě maltou utíkalo z domu nejvíc tepla.

A dnes?

Dnes se používají výhradně broušené cihly nebo přesné tvárnice. Ty se v továrně zbrousí s přesností na desetiny milimetru, takže k sobě dosednou dokonale a hladce.

Spojí se buď speciálním tenkovrstvým lepidlem, které se nanáší válcem v tloušťce jednoho milimetru, nebo speciální zdicí pěnou.

Vydrží dům slepený pěnou? Ano, a lépe než ten na maltu.

Je to častá obava a vůbec se jí nedivím, ale musím vás uklidnit. Pěna v dózách, se kterou se zdí, nemá s okenní polyuretanovou pěnou vůbec nic společného. Je to vysokopevnostní polyuretanové lepidlo.

Nepotřebujete vodu, elektřinu ani míchačku, berete cihly a stříkáte pěnu

Zdít se s ní dá i v zimě, klidně do −5 °C, což u klasické malty není dobré.

Právě proto se stavby zrychlily a doba výstavby zděného domu se přiblížila montáži dřevostavby.

Jakmile lepidlo ztvrdne, má spoj větší pevnost v tahu a střihu než samotná cihla. Když se pokusíte dvě cihly od sebe odtrhnout silou, praskne vypálená hlína — a pěnový spoj drží.

Která technologie bolí peněženku nejvíce

Tady dělají lidé nejčastější chybu. Vezmou si ceník, podívají se, kolik stojí paleta cihel a kolik paleta tvárnic, a myslí si, že mají spočítáno. Takhle to nefunguje, je to jen část konečné ceny konstrukce.

Na materiál je potřeba dívat se komplexně, jako na celý stavební systém. Do ceny je nutné započítat hlavně lidskou práci, která je dnes napříč průmyslem opravdu velkým vstupem, a dále speciální tvarovky a překlady.

Broušená cihla a plynobeton vyjdou na stavbě zhruba stejně. Obvyklý rozdíl 50-100 tisíc Kč na hypotéční splátce vůbec nepoznáte.

Pokud máte vyhlídnutý pozemek nebo projekt, nevyplatí se čekat na levnější hypotéku.

Technologické inovace, nebo spíše anomálie

Jednovrstvé zdivo: Prémiový segment

Postavíte zeď, uděláte omítku, hotovo. Nemusíte zvenku zateplovat.

Materiálově je to suverénně nejdražší řešení a vyžaduje absolutní řemeslnou preciznost.

Jakmile zedník tuhle drahou cihlu špatně ořízne, nechá tam škvíru nebo tam mázne obyčejnou maltu, vytvoří tepelný most. V tom místě to bude promrzat a obrovská investice do drahé cihly je v prachu.

Zlatá střední konstrukční cesta

Pro člověka, který nechce riskovat, nemá neomezený rozpočet a nepotřebuje u kávy ohromovat kolegy tím, jak je inovativní, je ekonomicky nejstabilnější variantou takzvaná zlatá střední cesta.

Nosná stěna ≈ 30 cm

Broušená cihla nebo plynosilikát. Zajistí perfektní statiku, unese střechu i patro.

Izolace 20–30 cm

Šedý polystyren nebo minerální vata nalepená zvenku

Je to levné, extrémně funkční a technologie je bezpečná na detaily stavby. Bezpečně řeší všechny tepelné mosty a všechna zákoutí, která jsou z hlediska pronikání tepla nebezpečná v okamžiku, kdy o něj nechcete přijít.

Konstrukční trvanlivost domu

V Česku máme ke zděným domům obrovskou důvěru. Naše babičky a prababičky v nich vyrůstaly a ty domy dodnes fungují. Máme v našem regionu v DNA prostě stavět hrady.

Životnost zděného domu je 100 a více let.

Zdící materiál nepodléhá zkáze, neschne a neztrácí pevnost

Při správné údržbě přežije dům ve výborné kondici vás i vaše děti.

Údržba

Pokud je stavba provedena správně, o samotné zdivo se starat nemusíte vůbec. Kritickým bodem každé technologie je ale voda — pokud vám zateče střechou, cihla i plynosilikát se chovají jako houba.

Pálené bloky schnou rychle

Má v sobě kapiláry, kterými se vlhkost zase celkem rychle dostane ven. A cihla neztrácí svou pevnost ani v mokrém stavu.

Plynobeton drží vodu

Když se vám dům z plynosilikátu vytopí, sušíte ho průmyslovými odvlhčovači klidně půl roku. A dokud je materiál mokrý, jeho pevnost trochu klesá.

Vápenopískovec je jako houba

Podobně jako plynobeton se chová i vápenopískovec. Jakmile je někde průnik, ještě třeba ve spojení se sádrovou omítkou uvnitř, je to opravdu jako houba a vysychání je problematické.

Nejdůležitější vrstvou celého domu je hydroizolace základové desky — asfaltové pásy nebo fólie, které oddělují beton od země. Jakmile tuhle část domu odfláknete, bude váš dům natahovat vlhkost ze země a nezachrání vás ani ta nejlepší cihla na světě.

Dýchají zdi a proč se tvoří plísně?

Spousta lidí stále tvrdí, že se nesmí dům zateplit polystyrenem, protože cihly pak nebudou dýchat a zplesniví zdi. To je snad největší a nejstarší mýtus v celé historii českého stavebnictví.

Dům zdmi nedýchá. Žádná cihla nepropustí zdmi tolik vzduchu, aby to stačilo k dýchání lidí v místnosti. Odvod vzduchu zajišťujeme větráním okny nebo rekuperací.

Plíseň vzniká vždy tam, kde je vlkho a zima. Když máte špatně zateplený roh místnosti, promrzá a kondenzuje se v něm voda.

Polystyren za to nemůže, naopak. Když zateplíte správně a dostatečně tlustou vrstvou, žádná vlhkost se nesrazí.

Pokud máte vyhlídnutý pozemek nebo projekt, nevyplatí se čekat na levnější hypotéku.

Poslechněte si celý díl

Spotify

Apple Podcast

Máte dotaz? Napište nám na podcast@ekonomicke-stavby.cz

Šťastný dům - podcast Ekonomických staveb