Šťastný dům
Podcast Ekonomických staveb
Podcast č. 122
Dotazy posluchačů
Počet dotazů, které k nám chodí od posluchačů, roste. Děkujeme.
První rok dva to byly jednotky za rok, ale odhadem z předloňska to jsou i desítky měsíčně.
Máme dobrý pocit z dobře vykonané práce na základě vašich pozitivních ohlasů. Rozčleníli jsme dnešní dotazy do několika sekcí a rezonují zejména ty na Zelená úsporám.
Dotaz č.1
Po změně Zelená úsporám nevím, zda mám šanci získat dotaci na zateplení. Poradíte?
Mám čím dál větší pocit, že v Evropě došlo k vyslyšení volání průmyslu poté, co jsme přepálili tempo Green Dealu. Zrušení přímých dotací a přechod na bezúročné půjčky současnou vládou je toho zjevným důkazem.
V dalších letech se majitelé budou spíše řídit tím, jaké reálné úspory na energiích jim zateplení přinese, a proto to budou chtít aktivně řešit sami.
Dotace tak, jak jste je znali, už bohužel neplatí. Systém funguje jinak a mnohem hůře. Stát vám nevyplatí peníze, ale musíte si vzít půjčku v bance, kde projdete standardním schvalováním. Stát za vás potom "pouze" zaplatí úroky.
Nepíšete, jaký dům přesně zateplujete, ale i tak si troufnu říct, že se to stále vyplatí. Pokud máte dům zkolaudovaný před 1.7.2013, otevírá se vám prostor pro nový systém dotace, který je mnohem horší, ale dotaci dostáváte. Pokud po 1.7.2013 si troufnu říct, že se to vyplatí. Bude to ale složitější.
Principiálně ale energie cenu mít budou a snížit náklady na energie smysl dává, pokud úspora v horizontu třeba 15 letech zaplatí velkou část nákladu.
Celá tato situace může paradoxně vést k restrukturalizaci nemovitostního fondu. Staré G domy zvládla vytápět i stará babička z důchodu a nemusela se přestěhovat do něčeho novějšího a menšího. Někteří lidé žijí v ne úplně dobrých domech a budou řešit zda v nich zůstat nebo řešit stěhování. Toto může mít pozitivní vliv.
Dotaz č.2
Co si myslíte o změně systému v Zelené úsporám, a sice z dotace na bezúročnou půjčku? Má to šanci uspět? Zase si myslím, že ne.
Jsem naprosto stejného názoru jako vy, Petře. Šance na úspěch je malá. Spíše se bude čekat na další vládní období a návrat dotací. Nikdo teď majitele netlačí k okamžitým restrikcím ohledně neúsporných domů, takže o tyto půjčky bude minimálně v tuto chvíli malý zájem.
Je to velmi špatný nápad. Vláda nedomyslela zásadní detaily. Původní program měl tři okruhy:
Ekologické zdroje pro nové domy
Stát měl závazek vybudit na nových domech výstavbu FVE. Z mnoha set instalací ročně jsme v Ekonomických stavbách dnes na nule.
Pomoc zranitelným zateplit jejich domy
Chtěli jsme předběhnout emisní povolenky a zateplit domy. Těmto lidem už stát nedává peníze, ale pošle je vyřídit si půjčku a stát zaplatí úroky.
Oprav dům po babičce
Pro lidi, co zbourají nebo zrekonstruují starý dům. Byl to nejméně důležitý program a bude fungovat dál.
Dotaz č.3
Už to vypadalo na sazby hypoték 3%, teď spíš 5%. Jak vidíte vývoj do konce roku?
Vsadil bych na to, že sazby spíš porostou, než že klesnou. Centrální bankéři jasně říkají, že základní sazba bude už navždy výše, než byla dříve. Inflační rizika jsou velká a ČNB bude držet sazby vysoko i proto, aby krotila vládní rozhazování (expanzivní fiskální politiku).
Pokud čekáte, až sazba magicky klesne, abyste si vzali hypotéku, nedělejte to. Ušetříte pár tisícovek, ale uteče vám hezká nemovitost. Ceny nájmů navíc raketově rostou, takže ve srovnání s nimi se vlastní bydlení i s vyšší hypotékou zkrátka vyplatí.
Souhlasím s Alešem, čekat nemá smysl. Pohyby budou spíše ve stokorunách měsíčně. Je ale těžké cokoliv predikovat, protože se situace ve světě mění přes noc.
Dnes jsme v situaci, kdy i při 5% sazbě se pojedou hypotéky úplně stejně, my máme plné kanceláře, ale budou počítat, kolik je stojí život a vytvoří to tlak na růst mezd.
Dotaz č.4
Má smysl čekat 2. polovinu roku a případné zlevnění polystyrenu? Nebo ho dovézt z Polska?
Co se týče dovozu z Polska – dostupnost je tam různá. Někde čekáte dny, jinde týdny. Polystyren sice u nás také na chvíli zdražil (až o 100 %, teď už se to srovnává), ale ruku v ruce s tím zdražilo i palivo. Vzhledem k ceně dopravy se nám nevyplatí vozit materiál dál než 100 kilometrů. Takže dovoz pro vás zřejmě nebude záchranou.
Pojďme si říct, co se reálně stalo:
Týden před problémy v Hormuzském průlivu jely továrny sotva na polovinu své kapacity. Pak vyšly katastrofické novinové články, že nebude polystyren. Fabriky dál vyráběly naplno, granulátu byl dostatek, ale lidé začali v panice vykupovat stavebniny. Lidé, kteří měli nakupovat až na podzim, koupili materiál v březnu a logistický systém to neustál. Obchodníci této hysterie využili a zvedli ceny.
Moje rada zní: Počkejte. Poptávka se vyrovná a materiálu bude dostatek. Pokud ale už stavíte, určitě nezastavujte stavbu. Nedodělat fasádu a nechat obnažené zdivo dům obrovsky poškozuje!
Opticky sice polystyren zdražil, ale když si to přepočtete na všechny náklady celé stavby, je to relativně malá položka. Rozhodně nedoporučuji kvůli zanedbatelné váze této částky bydlet v hrubé cihle a odložit zateplení o rok. Trh tyhle krátkodobé šoky umí docela rychle vyrovnat.
Dotaz č.5
Zabýváme se otázkou sdílení technologií mezi 2 domy z hlediska synergie – užitné a finanční stránky.
Z mé vlastní zkušenosti musím říct, že na podobné synergie nevěřím. Osobně bych do toho nikdy nešel. Sdílení jakýchkoliv technologií bych si odpustil. Z mého okolí znám případy, kdy to i u milujících se rodin nakonec vždy vedlo ke sporům a skončilo to odstěhováním.
Souhlasím s Michalem v tom, že bych se vyhnul sdílení vytápění (např. jedno velké tepelné čerpadlo), abych předešel konfliktům.
Co bych ale udělal:
Sdílení elektřiny z fotovoltaiky
Jedna FVE s jedním střídačem a baterkou pro každý dům zvlášť. To se dá přesně spočítat. Bude to fungovat lépe než 2 fotovoltaiky a 2 střídače.
Společné parkování pro 4 auta
Na tomto společném stání bych vybudoval fotovoltaiku a sdílený sklad. Na tom se dá vždy dohodnout
Společný vrt na užitnou vodu a sběrnou nádrž
Nemá smysl dělat 2 vrty. Nádrž opravdu velkou, třeba 20 kubíků na zalévání zahrady a svedl bych do ní obě střechy.
Extrém: Udělat 1 přípojku s dodavatelem energie a chytrý rozvod s řízenou prioritou
Aby se předešlo nutnosti mít velký jistič a paušální poplatek, tak lze vypínat některé spotřebiče. Např. když běží sauna, vypne se tepelné čerpadlo bazénu. Tímto lze dosáhnout velké úspory na rezervaci výkonu.
Musím říct, že mě docela překvapilo, že ta úspora při společné stavbě dělá „jen“ těch 100 tisíc korun. Krásně to ukazuje, že ve stavbě domu prostě nejsou žádné obrovské, uměle nafouklé polštáře, ze kterých by se dalo lehce ukrajovat.
Dotaz č.6
Prý bude nutnost mít alespoň energetický štítek E, jinak nepůjde stavba prodat. Je to možné?
V žádném případě to není pravda. Zákaz prodeje nemovitostí s horším štítkem (F nebo G) v ČR ani v Evropské unii nehrozí. Tyto informace vycházejí z nepochopení starých a dávno zamítnutých návrhů. Štítek PENB mít musíte, ale na jeho výsledku pro samotný prodej nezáleží.
Ano, je to absolutní nesmysl. Upřímně, bylo by to neproveditelné u historických a chráněných staveb. Jsem ale moc rád, že si lidé energetických průkazů začínají všímat. Koupit dům ve třídě G totiž znamená koupit si obrovský problém a obří náklady. Průkaz vás chrání, abyste nekoupili dům a následně nekoukali jako blázni, co to stojí. Nemovitost se špatným průkazem se dnes logicky bude prodávat hůře, protože kupující už vědí, do čeho jdou.
Já jen dodám, že přesně před tímto jsme varovali. Říkali jsme už dávno, že ceny energií začnou být tím hlavním tématem při výběru nemovitosti – a to dlouho předtím, než se vůbec začalo debatovat o nějakých povinných štítcích.
Poslechněte si celý díl
Máte dotaz? Napište nám na podcast@ekonomicke-stavby.cz
Šťastný dům - podcast Ekonomických staveb